Menu

Stránky pro všechny zájemce o bezpečný internet

A+ A A-

Jedním z užitečných pomocníků pro bezpečnější pohyb dětí v kybernetickém prostoru jsou programy tzv. rodičovské kontroly (parental control). Jedná se o programy, které vynucují pravidla pro chování na počítači.

Ovšem pozor, nesmíme zapomínat, že jsou to jen a jen počítačové programy! A že ani stoprocentně nastavené nebudou garantovat absolutní jistotu bezpečí. Navíc je internet plný návodů, jak je obejít. A kromě toho: dětí se k internetu bezpochyby připojuje z různých míst. Z knihovny, školy, skrze mobil, od kamarádů... Přesto jsou programy rodičovské kontroly užitečnými pomocníky. 

Z technického hlediska je můžeme rozdělit na tři kategorie: 

  • Filtrování obsahu. Veškerý obsah, který vstupuje do počítače, je kontrolován na základě několika parametrů. Jedná se vlastně o něco podobného jako v případě personálních firewallů nebo antivirových programů, ale na trochu jiné úrovni. Zatímco tyto mají pevně definovaná pravidla (blokování nežádoucího provozu, hledání určitých řetězců v souborech apod.), tak v případě rodičovské kontroly je to trochu odlišné: hledá nevhodná slova v e-mailech a www stránkách, analyzuje obrázky apod.
  • Monitorování aktivity na počítači. Ne vše se samozřejmě podaří zablokovat na vstupu do počítače. A ne všechen nevhodný obsah přichází po internetu – ale třeba i po CD půjčených od spolužáků apod. Proto je potřeba věnovat pozornost také kontrole počítačů. Ta přitom funguje na podobném principu jako filtrování obsahu, neboť vyhledává nežádoucí nebo přinejmenším podezřelé objekty.
  • Omezování přístupu ke zdrojům. Toto je další metoda, která se v oblasti rodičovské kontroly používá a která vychází z předpokladu, že nejlépe se nevhodný obsah bude blokovat tak, že se k němu odepře přístup. Jinými slovy: v počítači existuje databáze nevhodných zdrojů (seznam www stránek určených pro dospělé apod.) a počítač při přihlášení nepovolané osoby (dítěte) odmítne příslušnou stránku zobrazit. Tato metoda je velmi účinná, ale na druhé straně je velmi závislá na kvalitě použité databáze nebo nastavených pravidlech. A ta bude těžko kdy obsahovat všechny nevhodné zdroje. 

Postaveno (především) na důvěře

Přistupovat k problematice dětí a informační bezpečnosti je ošidné. Zvláště ve chvíli, kdy jsou děti technicky zdatnější, než jejich rodiče. Přesto to neznamená, že bychom na celou problematiku měli rezignovat – naopak, musíme „začít od sebe“. Ale jak?
  • Vzdělávejte se. Vyhledávejte zdroje informací, zkoušejte nové věci, snažte se pochopit fungování počítačových programů.
  • Komunikujte s dětmi. Informujte se navzájem o výhodách používání počítače stejně jako o nebezpečích, která tato činnost s sebou nese.
  • Nastavte pravidla. Nadefinujte jasná pravidla, která je třeba za každých okolností dodržovat. Např. nesdělujte osobní informace či adresu.
  • Zajistěte dodržování pravidel. Každé pravidlo je účinné pouze v případě, že se dodržuje.
  • Mějte počítač ve společné místnosti. Neposkytujte dětem možnost porušovat pravidla tím, že jim dáte počítač k neomezenému fyzickému i časovému přístupu.
  • Využijte technologické nástroje. V mnoha počítačových programech můžete najít – pokud budete hledat – užitečné pomocníky. Třeba filtry nevyžádané pošty (spamu), rodičovskou kontrolu přístupu (k internetu) apod.
  • Mějte věci pod kontrolou. Máte-li mít zodpovědnost, mějte i pravomoci. Mějte administrátorský přístup k počítači, rozhodujte o to, jaké programy se budou či nebudou instalovat apod.
  • Nenechte děti volně se setkávat s internetovými přáteli. Každé podobné setkání v sobě nese velké riziko – klidně jej umožněte, ale přijměte odpovídající opatření.
  • Kontrolujte historii navštívených stránek na internetu. Stejně tak kontrolujte různé další výpisy: s kým dítě komunikuje, kdo mu posílá e-maily apod.  

Jak poznám, že se něco děje 

Ne všemu se dá předem zabránit, ale existují mnohé varovné příznaky, kterých je dobré si všímat a které mohou ledasco napovědět. Patří k nim zejména:
  • Dítě se začne chovat „jinak“ (= divně). Co dříve bez problémů akceptovalo nebo vyhledávalo (např. vaši pomoc u počítače) je mu najednou na obtíž a je to nežádoucí. Najednou chce být z nějakého důvodu samo, stáváte se překážkou.
  • Dítě v určeném čase náhle bez zjevné příčiny MUSÍ být u počítače. Všechno ostatní jde v tu chvíli stranou, cíl je jediný.
  • Dítě začne používat neobvyklé programy a odmítá vás seznámit s jejich účelem.
  • Dítě za sebou znenadání začne „zametat stopy“ a mazat třeba historii navštívených www stránek, má evidentně důvod nebo potřebu něco skrývat.
  • Dítě se zdráhá povídat si o tom, co na počítači dělá a s kým komunikuje. Na počítači najednou chce trávit veškerý volný čas.
Více z této kategorie: « Jak fungují spamfiltry
zpátky nahoru
Safer internet Bezpečně online
Our website is protected by DMC Firewall!